LCD

Nejvic me bavi strucna historie LCD displejů.
(sorry za nepresnosti, mam to ulozeny v kompu v praci, tak po pameti):
– Jeden prazsky Nemec na Zemedske univerzite zjistil, ze kdyz pousti elektriku do hoveziho sadla, sadlo se mlecne zakali. Ukazoval to prvákům, aby je pobavil
– Jeho brnensky kamos byl profesor fyziky v Brne a premyslel, na co by napsal doktorat. Pousteni elektriky do sadla mu prislo lustig a tak udelal fyzikalni rovnice jak to funguje.
– Nemeckemu svetu to prislo sehr interessant, Brňák mohl vypadnout z Brna na universitu do nějakého normálniho města do Německa a dokonce se uvažovalo o Nobelovce, ale nakonec se akademický svět shodnul, že je to zajímavá kuriozita, ale jinak k ničemu. Brňak nicméně do konce života bádal, aby zjistil, že se tak chová sádlo od všech zvířat, ba i mýdlo.
– Koleme kapalných krystalů, jak se to nazývalo, se mihnul Enstein a poznamenal, že je to zajímavá kuriozita, ale jinak k ničemu.
– Po druhé světové válce řešili američané problém, že když před pilotem vojenského letounu nečekaně vybuchne atomovka, pilota to oslepí. Někdo vyhrabal Brňákovy spisy a řekl, že elektrický puls by mohl mléčně zakalit kryt kokpitu a cajk. Problem jenom byl, že hovězí sádlo je kapalné od 60 °C výše a tam nahoře je kosa. Dali si jako challenge najit kapalné krystaly, které jsou kapalné i za pokojové teploty. Trvalo to dlouho, stálo to šíleně peněz, ale podařilo se. Plus mínus. Bohužel, jiný team uz vynalezl mezikontinentalni strely, tak to bylo pasé.
– O něco pozdeji americky producent elektroniky prohlasil, ze ma digitalni hodinky, jedine co mu chybi je displej. Tehdy pouzivany cathoda-ray-tube (znate z ruskych kalkulacek) žral hodně elektriky a byl docela velkej. Pal nekdo objevil, že firma vyvyjejici veci pro armadu prodavá levně patent na kapalne krystaly. Jejich velikost je tak akorát, žere elektriku tak akorát.
– Problém byl, že jejich barva byla bílá a nesvítily. Nebyly tak vubec videt ve tme a na primem slunci, coz byl i duvod, proč se první model prodával úplně na hovno. Rozmezi pracovnich teplot také nebylo ideální. Vývojove odděleni to mělo vylepšit.
– Jeden zaměstnanec, nedokázu si vzpomenout na jméno, říkejme mu John, přišel s tím, že helixová struktura kapalneho krystalu odpovídá vektoru, jakým se šiří polarizované světlo. “Kdyby jsme do první strany daly světlo, do druhé vrstvy polarizák, do třetí tekutý krystal a do čtvrté difuzor, tak by nám to i svítilo a co víc, mohly bychom dělat i barvy!” Namísto potlesku dostal pojeb, že vymýšlí složité pičoviny a ať se vrátí ke své práci.
– John na tom pracuje tajně. Když sestroji prototyp a předvede nadřízeným, ze to funguje lépe, než jejich jednoduchá idea, čeka konec jako ve filmu – všichni ho v pláči obejmou a budou prosit o odpuštění. Místo toho dostává brutální pojeb, po kterém dává výpověď. To, co vymyslel, je prodáno Japoncům a Němcům za pár šušňů.
– S Johnem odcházi důležité know-how. John si to mrskne k Japoncům a pomůže jim zdokonalit první typ displeje – jsou to ty známé kalkulačky a hodinky s “černými číslicemi”. Jeho bývalá firma dává na trh hodinky, na které si můžete posvítit zabudovanou lampičkou, abyste něco viděli. Poté ohlašuje krach. Dědicové se dávaji do patentove války, kterou prohrávaji.
– Druhý typ displeje bojuje “s první vrstvou”, tedy čím to podsvítit. Společnými silami Němců a Japonců se podaří vytvořit systém led diod a es funktionert sehr gut!!! Velmi brzy si tyto displeje najdou cestu k aplikacím, kde by právě provoz displeje neměl zřát úplně nejvíc elektriky. Obraz totiž ještě vypadá schreklich a člověk musí kvůli polarizovanému světlu sedět přímo před nim, jinak vidí prd.
– Někdo koupil patent na prvni verzi displeje, tedy tu “americkou verzi, ktera krachla” a vyrábi z něho záchodové kabinky. Kdyz zavřete dveře, kabinka se mléčně zakalí. Lidé říkají, že je to zajímavá kuriozita.
– Japonci přidali k druhé verzi asi 12 dalších vrstev a vypadá to stejně dobre jak americka top technologie – plasmova televize – ale nemá to příkon výkonu Temelína. Plasmový průmysl v USA krachuje a Americané se sami sebe ptají, jak je to kurva možné, ze Japonci vyrabi lepsi displeje.
– (vsuvka – v 80. letech se podarilo Americanum zvladnout OLED technologii – zivotnost displeju je ale mala, v řádu týdnů. Prodávají technologii Japoncům)
– V roce 2018 se podari pridat dalsi vrstvu – luminofor. Tim se resi pozorovaci úhly. Nicméně Japonci přichází na trh s převratnou technologií – OLED displejem, který vydrží záručni dobu.