Deník PJ – Záchrana Bedřišky
Mapa Městyse
Klasika. Matlock – Rejhana, Vojta – Louža a Stenly – Barbar sedí v hospodě. Opodál pláče muž, ze kterého vypadne, že se mu ztratila dcera, poslední stopy vedou do vesnice Lubrikon. Odměna za nalezení – 3×7 lístků do tomboly, která se ve vesnici koná, kus po 1000 zlatých.
Hrdinové neváhají a dají se na cestu.
Vesnice je divná. Lidi jsou takoví nemastní, neslaní, nechce se jim moc mluvit, chtějí mít pokoj. Alchymista, klenotník, zbraně, kovárna – všechno je naprosto obyčejné, nudné, spíš horší kousky. (podstata vtipnosti situace, jak je všude nuda)
Hospodský není příliš nadšený, nejraději by, aby všichni 3 zase odešli. Lisk! Facka si zjedná respekt a hrdinové jdou pátrat, hledat dceru Bedřišku.
Vojta na to jde po svém – chodí po městě a hledá: „Bedřiško!“
Rejhana vyslýchá alchymistu (opět vyliskán, aby se probral a věnoval se zákazníkům), když vtom Stenly prohodí oknem popelnici. Chtěl do vězení, tam by mohla být Bedřiška. Musí na výslech za starostou Kristiánem. Ten je taky mrzutý, měli klid a teď toto. Jako jeden z mála, koho hrdinové potkají, je facky ušetřen.
2 hodiny ve vězení stráví Stenly hrou v kostky se strážnými, kteří se u něj zadluží.
Vojta najde mezitím karkulku-jarmulku před kostelem (včetně malého hajlujícího esesáčka v křoví, neboť hodil 88 na kostce), kam vedou stopy k pomatenému, možná mírně perverznímu knězi.
„Mluv“ praví Rejhana a uřízne mu prst, než promluví. Farář není šťastný. Farář rychle vede hrdiny do sklepa (tedy, je nesen barbarem). U soudků s vínem se družina zastaví, faráře připíchne za oděv ke zdi nehledě na to, že z dálky slyší holčičí zpěv („vona počká, už jsme tady“).
Ve sklepení sedí Bedřiška a je celá postižená, farář na ní dělal nějaký bláznivý pokus pro dobro lidstva.
Co se dá dělat, jde se za kouzelníky, ti prý ve ves… MĚSTYSE léčí. Na mostku, co čert nechtěl, vyskočí z vody náš starý známý kouzelník, který se před lety přestěhoval z jeskyně, kde dostal od naší družiny přes držku. Smolař. S výkřikem „brekeke“ chytne Rejhanu za nohu, čímž přijde jedním sekem o ruku a nevesel se opět zanoří. Kdo ví, kde se s ním opět potkáme.
Kouzelníci, to jsou většinou šikovní kluci. Pokud to nejsou staří, senilní Šimon s Matoušem. Hrdinové rychle poznají, že zde nebude lehké pořízení. Na vyléčení je potřeba bylina, buď tamta nebo tamta, to nevědí.
Jde se spát, Bedřišku nechají u kouzelníků…
Dva zadlužení strážní vrací v hospodě Barbarovi dlužnou částku, ale opět neodolají svodům, půjčí si a hrají znovu. Nezadluží se ovšem a tak družina přichází o zdroj informací, který mohli vydírat.
Je ráno. Dle tradice jde družina nakoupit do potravin, kde opakuje svůj rituál – průplesk prodavačky, popelnice oknem a 2 hodiny do vězení. Vojta hledá rostlinu: „Rostlino!“
Už ani nevím, kde nakonec zjistí, že se rostliny nachází tam a tam za městem, ale je tam velký hmyz.
Jdou tam, nejdříve porazí metrové berušky, které plivou kyselinu a dokonce se jim podaří hrdiny přelstít trapným trikem, kdy dělají mrtvé, aby následně skokem zavalila jedna barbara.
Po jejich zneškodnění vyskakuje z díry v zemi krtonožka, chytne barbara klepety a táhne do nory. Je rozpůlena, další vyskakuje na Vojtu, je též zdablena. Přiběhnuvší Kapios – trojhlavý pštros – skoro ani nestojí hrdinům za námahu, přestože třeba barbara v jednom útoku pěkně 6x klovl do ksichtu za dobrých 60 životů. Což bylo poslední, čím se mohl tento trojpštros pochlubit.
Kytka nalezena, ale co teď? Mají dva druhy, když dají ten špatný, Bedřiška zemře, když dobrý, je zdravá. Následují složité výpočty teleportů do města za normálními alchymisty, ovšem plán troskotá na tom, že Šimon a Matouš jsou kouzelníci naprd a riziko, že všichni skončí v moři 10 mil od pobřeží se nikomu nelíbí.
Do hry vstupuje otec, nechá si farářem udělat co nejvíce podobný nápoj, který vypila Bedřiška, postihne se a pak si dává jednu z rostlin, vypadá to, že kromě menších tiků je v pořádku. „Proto“ (????) Stenly navrhuje dát tu druhou rostlinu, PJ v duchu úpí, jestli je tohle možný, takovej materiál.
Je naštěstí přehlasován 2:1, Bedřiška si ďobne a je zdravá, hurá, jdeme na tombolu – čísla 1 až 100, volí se. Stenly jede na jistou po tisícovkách, Matlock tak napůl, Vojta oďobává zbytky aby nakonec pobral nejvíce – průměr kolem 15 000 na každého.
PJ ještě donutí hráče, ať se podívají do Síně vzácných předmětů (která je 3 hodiny hry ignorována). Taková síň, jako by ji navrhoval trpaslík pro krále elfů – nejhodnotnější dílo objevil Vojta – sousoší s jelenem.
Hra končí, zbývá jen nakouknout do Obyčejného skladu uprostřed města.
Je to obyčený sklad.
|
