Kniha Příběhů

Game over

Jakožto Král Krtčích Lidí vás svolávám, přátelé moji!

Volám tebe, věrný trpaslíku Baline Dorine!

Buď mojí sekerou!

Volám tebe, věrný krolle Velký Loužo!

Buď mojím kyjem!

Volám tebe, barbare Froste!

Buď mým kladivem!

Volám tebe, zlodě… sestro Rejhano!

Buď mojí sestrou v boji!

Stojme při sobě a nenechme mě zahynout,

nechť po bitvě zemi má kdo vést!

Opravdový bojovník není totiž ten, kdo bojuje,

ale ten, kdo je ochoten umřít pro krále!

Vše budu moudrým okem zdáli sledovat

a

vlasy

budou

                 zpoza hradeb

                            vlát

lučištník Thyrian, Král mezi horami a Zachránce Země

11. března 2015

(PJ: Jerzy; dále Vojta, Matlock, Stenly)

Deník PJ – Záchrana Bedřišky

Mapa Městyse 

Klasika. Matlock – Rejhana, Vojta – Louža a Stenly – Barbar sedí v hospodě. Opodál pláče muž, ze kterého vypadne, že se mu ztratila dcera, poslední stopy vedou do vesnice Lubrikon. Odměna za nalezení – 3×7 lístků do tomboly, která se ve vesnici koná, kus po 1000 zlatých.

Hrdinové neváhají a dají se na cestu.

Vesnice je divná. Lidi jsou takoví nemastní, neslaní, nechce se jim moc mluvit, chtějí mít pokoj. Alchymista, klenotník, zbraně, kovárna – všechno je naprosto obyčejné, nudné, spíš horší kousky. (podstata vtipnosti situace, jak je všude nuda)

Hospodský není příliš nadšený, nejraději by, aby všichni 3 zase odešli. Lisk! Facka si zjedná respekt a hrdinové jdou pátrat, hledat dceru Bedřišku.

Vojta na to jde po svém – chodí po městě a hledá: “Bedřiško!”

Rejhana vyslýchá alchymistu (opět vyliskán, aby se probral a věnoval se zákazníkům), když vtom Stenly prohodí oknem popelnici. Chtěl do vězení, tam by mohla být Bedřiška. Musí na výslech za starostou Kristiánem. Ten je taky mrzutý, měli klid a teď toto. Jako jeden z mála, koho hrdinové potkají, je facky ušetřen.

2 hodiny ve vězení stráví Stenly hrou v kostky se strážnými, kteří se u něj zadluží.

Vojta najde mezitím karkulku-jarmulku před kostelem (včetně malého hajlujícího esesáčka v křoví, neboť hodil 88 na kostce), kam vedou stopy k pomatenému, možná mírně perverznímu knězi.

„Mluv“ praví Rejhana a uřízne mu prst, než promluví. Farář není šťastný. Farář rychle vede hrdiny do sklepa (tedy, je nesen barbarem). U soudků s vínem se družina zastaví, faráře připíchne za oděv ke zdi nehledě na to, že z dálky slyší holčičí zpěv („vona počká, už jsme tady“).

Ve sklepení sedí Bedřiška a je celá postižená, farář na ní dělal nějaký bláznivý pokus pro dobro lidstva.

Co se dá dělat, jde se za kouzelníky, ti prý ve ves… MĚSTYSE léčí. Na mostku, co čert nechtěl, vyskočí z vody náš starý známý kouzelník, který se před lety přestěhoval z jeskyně, kde dostal od naší družiny přes držku. Smolař. S výkřikem „brekeke“ chytne Rejhanu za nohu, čímž přijde jedním sekem o ruku a nevesel se opět zanoří. Kdo ví, kde se s ním opět potkáme.

Kouzelníci, to jsou většinou šikovní kluci. Pokud to nejsou staří, senilní Šimon s Matoušem. Hrdinové rychle poznají, že zde nebude lehké pořízení. Na vyléčení je potřeba bylina, buď tamta nebo tamta, to nevědí.

Jde se spát, Bedřišku nechají u kouzelníků…

Dva zadlužení strážní vrací v hospodě Barbarovi dlužnou částku, ale opět neodolají svodům, půjčí si a hrají znovu. Nezadluží se ovšem a tak družina přichází o zdroj informací, který mohli vydírat.

Je ráno. Dle tradice jde družina nakoupit do potravin, kde opakuje svůj rituál – průplesk prodavačky, popelnice oknem a 2 hodiny do vězení. Vojta hledá rostlinu: “Rostlino!”

Už ani nevím, kde nakonec zjistí, že se rostliny nachází tam a tam za městem, ale je tam velký hmyz.

Jdou tam, nejdříve porazí metrové berušky, které plivou kyselinu a dokonce se jim podaří hrdiny přelstít trapným trikem, kdy dělají mrtvé, aby následně skokem zavalila jedna barbara.

Po jejich zneškodnění vyskakuje z díry v zemi krtonožka, chytne barbara klepety a táhne do nory. Je rozpůlena, další vyskakuje na Vojtu, je též zdablena. Přiběhnuvší Kapios – trojhlavý pštros – skoro ani nestojí hrdinům za námahu, přestože třeba barbara v jednom útoku pěkně 6x klovl do ksichtu za dobrých 60 životů. Což bylo poslední, čím se mohl tento trojpštros pochlubit.

Kytka nalezena, ale co teď? Mají dva druhy, když dají ten špatný, Bedřiška zemře, když dobrý, je zdravá. Následují složité výpočty teleportů do města za normálními alchymisty, ovšem plán troskotá na tom, že Šimon a Matouš jsou kouzelníci naprd a riziko, že všichni skončí v moři 10 mil od pobřeží se nikomu nelíbí.

Do hry vstupuje otec, nechá si farářem udělat co nejvíce podobný nápoj, který vypila Bedřiška, postihne se a pak si dává jednu z rostlin, vypadá to, že kromě menších tiků je v pořádku. “Proto” (????) Stenly navrhuje dát tu druhou rostlinu, PJ v duchu úpí, jestli je tohle možný, takovej materiál.

Je naštěstí přehlasován 2:1, Bedřiška si ďobne a je zdravá, hurá, jdeme na tombolu – čísla 1 až 100, volí se. Stenly jede na jistou po tisícovkách, Matlock tak napůl, Vojta oďobává zbytky aby nakonec pobral nejvíce – průměr kolem 15 000 na každého.

PJ ještě donutí hráče, ať se podívají do Síně vzácných předmětů (která je 3 hodiny hry ignorována). Taková síň, jako by ji navrhoval trpaslík pro krále elfů – nejhodnotnější dílo objevil Vojta – sousoší s jelenem.

Hra končí, zbývá jen nakouknout do Obyčejného skladu uprostřed města.

Je to obyčený sklad.

26. ledna 2015

(PJ: Grehem; dále: Vojta, Matlock, Stenly, Jerzy)

Probudil jsem se v krollí vesnici. Vzpomínám si, že jsem se trochu zkalil. No a ráno první co uslyším, je náš král, jak řve mezi krolama nějaký elfí sračky. Chápete?! V krollím táboru? Kurva, zas!

Přivítali jsme sa a pak mi vysvětlili, kde jsme. Řek jsem: “Musíme k elfům.” To jsem to dopracoval!

Král zavětřil a neomylně nás za 3 dny dovedl do hvozdu. Tma jak sviňa a pak jsem se málem posral. Královi spadla na hlavu větev! Tyvole to byla sranda, že jsem málem spad z koňa!

Teď chvilku nebudu nic psat, protože jsem si smíchy ukousl tužku.

Sekyrou jsem si ořezal ten zbytek. Rozhodl jsem, že pudem po trpasličí cestě do hor, kterou jsme našli.

6. ledna 2015

(PJ: Grehem; dále: Vojta, Matlock, Stenly, Jerzy)

Pobóchali jsme lidi, kteří nás přišli přepadnót, jako snažili sa, ale neměli šancu. za chvilu došlo k nesčestí. Přijel král Thyrian. Musel jsem ho zase zachránit. Bratři trpaslíci mi chtěli naplácat!

Pak přiklusali další 3 elfi na koních, kurva. Žádné trpaslik si nepamatuje, že by se elf odvážil na trpasličím území chodit pěšky. Só to prostě srabi.

Pak vytáhli lítací koberec – to je nářez! Teda jako je vidět, že to nedělali elfi. Není potřeba se 5x pomodlit, aby se to nastartovalo.

Elfi chcó prej zachránit Lone wolfa, kterej byl zajatej a nemůže dom. Žádné problém, ale musíme se tam přesunoót úplně nahatý. A Rejhana musí prej s náma. Všichni sóhlasili.

Jo prej jsou tam nějací mágové, tak by to měla bejt pohodička

Musim říct, že jít nahej lesem není žádná slast

Ostružinovej koláč si dlóho nedám asi

Připadáme si tady s Frostem úplně napiču. Elfové s kózelníkem odešli na průzkum a my si lížem kouzle. Aspoň jsme vopekli brambory. Já nasekal dřevo. Až se vrátijou, a´t viděj, že aspoň někdo udělal nějakou prácu.

Pičo těm to trvá!

Hurá, žu jsou tady. No super, král to zas vymyslel! Že prej nás teleportujou do kanálu. Šulin! Lepší nápad neměl nikdo, tak jsme souhlasili.

Kámoši říkali, že se musej jít vyspat někam ven a že my s Frostem tam musíme zůstat přes noc! To kurva nevěděli dřív?! Mohli jsme spát v lese!

v noci nás samozřejmě něco spláchlo. Takhle umytej jsem nebyl, co jsem vyrazil z domu.

2. prosince 2014

(PJ: Grehem; dále: Vojta, Matlock, Stenly, Jerzy)

Na bankétu nám dali za úkol něco s elfama. Já byl proti. Vystópil jsem a všem to řekl. Všichni mňa poslóchali a večeřeli.

Začali sme plánovať cestu. Nikdo nic nevěděl, tak jsem řek, že pojedem od Slovie po řece. Všem se to moc líbilo. Nebyl jsem si jistej, ale už se mi to taky líbí. Říkal to král. Eště že su ten královské poradce.

Co pré si máme vzít sebó. Vodo už navrhovat nebudu. Tak si beo pivo. Pré se pod mrakem nezkazí.

Vyjeli sme na cestu. Cestó byla teda nuda jako prase a po devíti dnech konečně stopa! Asi prá stovek skřetů. Horší je, že jsme objevili pár skřetů s vrkama.

Král říkal, že nás popatlá nějakým smradem a že je vobejdem. Tak jsme se rozhodli, že je pobijem. Král si furt plete skřety a hobity s trapslíkama! Šulin!

26. listopadu 2014

(PJ: Grehem; dále: Vojta, Matlock, Stenly, Jerzy)

Z deníku trpaslíka:

Před tým:

ňáká korunovaca, oslavy

Středa 1:

O audiencu požádal hraničár ze Sommerlundu. Náš král ho přijmul. Říkal, že nás přijmó, ale až za horama a ra rokló.

Nemáme dost jídla na zimu a je potřeba prchnót pryč.

Ta zem somráků nám dokonce nabídla půdu.

Čtvrtek 1:

Plánujeme vodchod, já navrhl, že si máme vzít něco na vodu a dostal jsem od krála, že su kokot pré!

Vod tý doby, co je král, je ňáké napiču. Seru naňho!

Pátek 1:

Bylo mi doporučeno, ať sa starám vo co mám.

Během čištění latrín mi prdlo v zádách. Asi pojedo na voze.

Lidi sů nasraní, ale chápó, že nebude co jest v zimě.

Sobota 1:

Vyjeli jsme podzemím. Nic moc zábava. Vobčas udělám do ozvěny bu bu bu, aby sa děcka bály, ale pak si z nich udělám prdel.

Neděla 1:

Furt jeskyňa.

Pondělí 1:

Večer sme se dostali ven konečně. S králem už sa bavím. Říkal mi: trpaslíku, umej se! Smál sa.

Úterý 1:

Potkali sme dvacítku skřetů. Král začal plánovať, jak je pobijem. Za hodinu jsme vyrazili a pobili je.

5 dalších dní:

Skupiny skřetů. Vždycky jsme hodinu plánovali a pak je rychle pobili. Ale chápu, že politika je věc složitá.

Pondělí 2:

Přišli jsme pod mrak. Lidi se bojej, ale dá sa to. Vysvětluju lidem, že je vochráním a tak a pomáhá to.

Král to sice říkal taky, ale moc lidí ho neslyšelo.

Úterý 2:

Na obzoro sa objevila pevnosť. Zastavili jsme konvoj. Dali jsme sa na průzkum.

Je tam ňákej válečník, ňáké něco jako kouzelník a hraničář.

Rejhana zmizela v lesu, ať to prozkoumá. My sa drbem na kulách zatim.

Najednou král vystřelil a pak bum bum, běžíme, řveme, fučí, vítr, barbar leží, všichni leží, já běžím na šermíra, poseká mě, ostatní se zvedli, já posekám jeho, ostatní zas leží, co je to kurva za počasí??!

Kalán furt něco čaruje a furt nadává.

Pak mňa mrdl, já ležím a vim prd.

Najednou zmizel a vozvala se strašná mrda.

Zdrhli hajzli.

Vidím to celý jako chybu krála, kdyby nevystřelil, byl by klid.

Středa 2:

Došli jsme k díře. Fakt je moc velká!

4. dobrodružství

(PJ: Stenly; dále Vojta, Matlock, Jerzy)

Hříbeček mrtev, Slovák slezl ze stromu a vydáváme se po stopách bestie. Slovák vpředu, my ostatní notný kus za ním, kdyby vyběhla bestie. Po 2 hodinách stopy zmizí, ale ještě předtím zjistíme, že se k nim přidaly lidské nohy. Bestie má svého pána! Nedá se ale nic dělat, stopy nejsou, vracíme se do města. Tam je rodina Hříbečkových zděšena, ale dostáváme propustku a v hospodě se vyspíme, v noci si nás zavolá starosta, který se na náš popud (poštovní holub) vrátil rychle do města. Děkuje nám a ať si užijeme týden ve městě, propouští nás.

   Venku u kováře zjišťujeme, že v městě nejsou nějak chlapi – prý jsou za městem v díře na psích zápasech. Vede to tam KingPin. Jdeme tam, Vojta si pokecá s KingPinem (nějak se znají), poté dostanu návrh – zabojuju si se psy, ale v třetím kole, proti třem psům, jdu na prdel. Beru to. Bitka jak prase včetně pádu na záda, když mi na ně skočí pes – a rozdrtím ho. Třetí kolo, jako padám na zem a prohrávám. Bereme 150 zlatých a o půlnoci se pro ně stavíme, dostáváme další možnost přivýdělku – dojít do sousedního města do domu slavného alchymysty pro knihu objednávek – z ní by se dalo snad zjistit, kdo nechal Hříbečka zabít, KingPin si totiž myslí, že to bylo na objednávku.

   Jedeme hned v noci, dojedeme do města. Je ráno, nikdo nikde jen před domem alchymisty (s věžičkou) stojí 4 stráže. Alchymista je totiž mrtev, je uvnitř a nikdo tam nemůže. Hospoda otevírá až za hodinu, tak zevlujeme a Matlock přichází s legendárním plánem – „Budem nenápadně kupovat zeleninu.“ Tak chodíme po městě, sbíráme informace a kupujeme nenápadně zeleninu. Nakonec to Matlock nevydrží a vydá se za velitelem městské policie. Rozjede neskutečný slovní průjem na téma „Jsem slavný vyšetřovat, putuji světem a kde to jde, tam řeším zapeklité případy, pusťte mě do věže a já to vyřeším, kdo ho zabil.“ Valí víc a víc, až ho jako blázna zavřou do vězení. Musí pro něj Vojta („je to můj dementní bratr Bedřišek, donesl jsem mu mrkev, ta ho uklidní, jeli jsme za alchymistou pro nějaké léky, ale je mrtvý“). Za 10 zlatek ho vyvádí z vězení, Matlock dohrává svoji roli do konce.

   V hospodě vymýšlíme plán, ale zepředu 4 stráže, vzadu branka a 2 stráže. Takže zadem. Uděláme rozruch – dáme si s Matlockem do držky a Vojta zloděj leze do baráku. Nastává brutální fáze, která se později velmi řeší – Vojta háže tak hrozně, že by statistici zaplakali. Dostává ránu bleskem, zůstává mu jeden život, tak nějak se probere a jde dál (to se Matlockovi velmi nelíbí, nehráčské). Při hledání pasti u nejvyšších dveří do věže si hází 4x (to se Matlockovi velmi velmi nelíbí), naštěstí nakonec uhne před dalším bleskem (hod na obratnost). Prohrabe to tam, najde knihu, trochu se vyléčí a jde pro nás ráno do vězení, protože nás při bitce zavřeli. Za dementního bratra Bedřiška a dalšího bratra Arnoštka platí tentokráte 100 zlatých, naštěstí zaplatí, ale vyvedou nás v kazajkách za město, sem už nesmíme.

Konec